The path to victory Ardeny 1944 - posledná časť

Ahoj, tak jsem tu opět, tentokrát již s posledním dílem o mé práci na diorámě „TPTV“ kterou takto společně mapujeme.

V minulém díle jsem Vám ukázal, jak vyrábím stromy z přírodních materiálů a teď na připravené větvičky začnu osazovat lístky. Ano, tušíte správně, již když jsem dělal kostru stromku, tedy kmínek a větve, věděl jsem, že modeluji listnatý strom, konkrétně dub, jehož lístky (v podzimních barvách) jsem si zakoupil na E-Day loni v Praze. Možná zbytečně, ale chtěl bych na tomto místě zdůraznit, že při modelování fauny a flory je třeba stále mít na zřeteli znalosti z biologie a dodržovat skutečné tvary a přírodní, životní cykly. Já si tedy pečlivě omrkl před začátkem modelování tvar dubu a ten jsem minule přenesl do zmenšené podoby svého stromku. Protože jsem upustil od zimní kamufláže a zimní krajiny Ardén, nezbývá mi nyní než se „jen“ pokusit nalepit podzimní lístky na připravené větvičky jeden po druhém.

Tento pracný detail mi diorámu krásně oživí a já jsem z něj byl tak nadšený, že jsem přemýšlel, jaké další podobné „drobnosti“ do své diorámky přidat, abych přitáhl oko úplně každého diváka ke své práci. Pár věci mne napadlo, pár jsem okoukal u kolegů modelářů a chtěl bych tu také poděkovat kolegům, kteří se mnou „spoluvytvářejí“ diorámky na Modelforu za super nápady. Zde mi konkrétně Milan Vinš poslal na Facebook pár obrázků, kde měli Američani nakreslené různé obrázky na bundách. Vypadalo to tak parádně, že jsem je tam zkrátka musel J udělat taky a to hned dvakrát. Jednomu jsem vzadu na bundě napsal nápis Coca-Cola a druhému jsem na bundu nakreslil okřídlenou lebku.

Dále jsem podél cesty umístil dva patníky, které jsem si vyrobil z balzy a na strom jsem připevnil hnízdo s opuštěnými vajíčky…

Co se týče děje, který se na mé diorámce odehrává, tak ten jsem měl už od začátku v hlavě. Vývoj války před Ardénami, resp. bitvou o výběžek (battle of Bulge), byl již jasný. Nejen Američané si mysleli, že už na vánoce budou v Berlíně. Pro zlepšení své vyjednávací pozice o míru se Hitler rozhodl pro tuto naprosto neočekávanou, na lidské životy velice krvavou protiofenzivu. Lesnatá Ardénská příroda představuje těžkou překážku pro techniku a v nepříznivém počasí omezuje možnost bombardování z oblohy, spolu s předvánočním načasováním je protiofenziva v Ardénách ukázkou strategické krutosti poražených se kterou nezbývá než počítat při cestě k vítězství.

Hořkost situace vyjadřuji Americkým vojákem čůrajícím na německý tank. Pěchotu jsem rozmístil následovně. Po boku Stugu přivádí dva raněné Němce Američan směrem k Jeepu,

z opačné strany po boku amerického tanku přichází další dva členové pěchoty. Z osazenstva Jeepu jsem měl napřed jen jednoho pěšáka (řidiče), který močí na Stuga a druhého, který sleduje s rukama v bok zajaté Němce, ale beze zbraně tam v daném okamžiku vypadal divně, na což mě upozornil Adam Kémény a poradil, abych přidal ještě jednoho pasažéra Jeepu a vytvořil tak situaci, kdy voják v Jeepu bedlivě sleduje okolí a kdykoliv může použít těžký kulomet na případnou obranu. Další skupinku tvoří tankáni, dva v tanku a dva před tankem ve vzájemné diskuzi.

Závěrem se vždy musím krotit, abych nedočkavostí „nepodělal“ předchozí mravenčí práci na technice, figurkách a terénu tím, že by mi vše správně nezapadlo do sebe. Opět chci poděkovat kolegům z MF, kteří mne včas upozorňují, ať si hlídám stupeň zaboření jednotlivých vozidel podle jejich předpokládané hmotnosti apod. Když Vám několikatunový tank levituje nad terénem, tak to sice přitáhne pozornost diváka, ale asi Vám to nezajistí uznání odborníků. ;-) K usazování používám pastu od Wildera, nemusím jí už dále posypávat kočkolitem, protože má v sobě hrudky už namíchané.

Co považuji za nejsložitější u osazení diorám technikou je trefit stejný odstín terénu s tím, jež jste předtím nanesli na techniku. Když se to nepovede, vypadá to divně, jako by tam ta technika nepatřila a přiletěla z jiné krajiny.

Mám-li tedy už všechny záludnosti terénu a techniky hotové, osazuji figurky. Ve figurkách mám zespodu v noze navrtanou dírku a v ní drátek, takto už pak stačí do terénu navrtat dírku a voják stojí na místě, kde ho chci mít. Závěrem vše sjednotím (zapráším atd.) pigmenty a effekty od Miga.

Jsem rád, že jsem se s Vámi mohl podělit o své nápady a možná jsem i někoho inspiroval, aby zkusil postavit vlastní diorámu. Děkuji za Vaši přízeň a doufám, že se Vám ukázka mojí práce líbila.